Access

You are not currently logged in.

Access your personal account or get JSTOR access through your library or other institution:

login

Log in to your personal account or through your institution.

If You Use a Screen Reader

This content is available through Read Online (Free) program, which relies on page scans. Since scans are not currently available to screen readers, please contact JSTOR User Support for access. We'll provide a PDF copy for your screen reader.

Supplementum I: La linguistique dans les ecrits latins de Comenius

JAN ŠABRŠULA
Listy filologické / Folia philologica
Vol. 115, Supplementum I: La linguistique dans les écrits latins de Coménius (1992), pp. 1-108
Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23466727
Page Count: 108
  • Read Online (Free)
  • Subscribe ($19.50)
  • Cite this Item
Since scans are not currently available to screen readers, please contact JSTOR User Support for access. We'll provide a PDF copy for your screen reader.
Supplementum I: La linguistique dans les ecrits latins de Comenius
Preview not available

Abstract

Lingvistická práce Komenského je odvozena od jeho ostatních činností. Chtěl být teologem a pansofem, společenská poptávka motivovala jeho práci pedagogickou a speciálně pak i práci na didaktice jazyků. Tento úkol tohoto svědomitého, důkladného a bystrého muže motivoval k velmi pilnému, osvícenému i kritickému studiu současné jazykovědy a k vlastním pozorováním, která současně stav bádání o jazyce v ledačems prohlubovala i opravovala. Ať už jeho jazykovědné úvahy byly založeny na erudici anebo na vlastním bystrém pozorování a uvažování, je třeba vidět, že pracoval s problémy, které jsou stále živé a v jeho díle jsou zárodky mnoha moderních jazykovědných tezí. V dané době kvetla jazykověda srovnávací a Komenský byl myšlenkou srovnávání jazyků hluboce ovlivněn. Je mu jasný princip hierarchie jazykových rovin, od plémů (distinktivních jednotek zvukových i psaných, s jejich merismaty) k rovině jednotek nevýpovědních (slov a jejich kategorií) i výpovědních (episémionů) různé komplexnosti. V této poslední oblasti podává např. ucelený popis větných a souvětných modelů (na materiálu latinském), v kterém rozlišuje větu jednoduchou a souvětí, přičemž definuje např. tyto typy souvětí: sententia copulativa, reiectiva, ordinativa, comparativa, disiunctiva, concessiva.... Ale Komenský anticipuje i učení o syntaktické kondenzaci (sententia contracta) i učení o transformačních virtualitách větného modelu a jeho znázornění pomocí stemmatu. Anticipuje tak Tesniérovo učení o centrálním postavení slovesa ve větě, o komplementaci, o dependenční syntaxi i bohemistické učení o rozšiřování a rozvíjení věty (SL IV, IV, 3). — Shromažďuje obrovské srovnávací dílo lexikografické (které pak bude inspirovat jeho následovníka W. J. Rosu) a rozebírá česká přísloví. Definuje některé jazykové univerzálie (fonické, morfologické...). Nacházíme u něho elementární, ale přesný a platný pohled na teorii komunikace. Tuší systémový charakter jazyka a dokumentuje jej ve všech rovinách a složkách jazykového systému, včetně lexika, jehož systém neztotožňuje s ”nomenklaturním” ideálem. V oblasti zkoumání podstaty a fungování jazykového znaku a filozofie jazyka pronikl Komenský v mnohém až k jádru věci: Je mu jasný princip ne ”arbitrárnosti” (i když tohoto termínu akcidentálně také užil), ale konvenčního a společenského charakteru jazykového znaku (jak jej naznačil kdysi už Aristotelés, prohlubující náznaky Platónovy) a dokonce nejen tuší, ale i výslovně formuluje rozdíl mezi zakódovaným významem systémovým a významem okurenčním (a proto nemůže být ani řeči o tom, že by snad jeho učení směřovalo k tzv. sémantické filozofii, k Wittgensteinovi apod.). Bylo by zjednodušením, kdybychom se domnívali, že k pochopení jeho jazykové filozofie stačí poukázat na princip ”paralelismu” slov a věcí (který se tak často zjednodušeně zdůrazňuje, viz např. J. Geissler). Komenský přemýšlel o věci mnohem hlouběji. Viděl dobře ne ”jednotu jazyka a myšlení”, ale princip generování prvního druhým, generování textu na základě myšlení, které naopak zase vzniká jako odraz ”věci”. V tom je smysl jeho triád, např. res — mens — verba a také ideatum — idea — ideans, a zde též lze vystopovat anticipaci Guillaumova učení o generování komunikátu od ”idéation notionnelle” k enunciátu. V této souvislosti je v jeho jazykovědných úvahách zřetelně vyjádřen v ontologii postoj filozofického realismu. Řeč má také pragmatický charakter a je spojena s činností (ratio — oratio — operatio; sapere — agere — loqui; res — lingua — manus; sensus — manus — lingua...). Ne jazyk je ”obrazem” světa, ale řeč je odrazem skutečnosti, která je jejím předmětem. Termín imago, kterého v této souvislosti Komenský vícekrát užívá, není tu entita ikonická (o ikonickém znaku mluví v jiné souvislosti), ale znaková reprezentace designovaného obsahu. Řeč je generována, aby vyjádřila myšlení, nemůže existovat bez myšlení, řeč, jejímž korelátem by nebylo ”myšlení” (v širokém slova smyslu) by nebyla řečí. Tu pak dodejme, že Komenský spolehlivě a výslovně rozlišuje řeč (sermo, oratio) a jazyk (lingua), i když lingua je u něho termínem archilexématickým... O vývoji jazyka mluví jako učenec (a tu přejímá biblické učení o monogenezi jazyka a tezi o pokažení tohoto jazyka mstící rukou Hospodinovou), ale i jako renesanční empirik a racionálně uvažující myslitel. A tak dochází až i k výslovnému zpochybnění teze o prvotnosti hebrejštiny (kterou jinak vícekrát připomíná), a do LMN, kap. XXIX, umisťuje jakousi výzvu k teologům, aby se nepohoršovali nad činností zabývající se hledáním pravdy. Tuší mnoho o divergentních i konvergentních tendencích ve vývoji jazyků, o vzniku nových jazyků, např. indoevropských, ze společného základu, nebo románských z latiny, o působení jazyka na jazyk, o výpůjčkách, o zániku jazyků. Tu se teprve ukazuje, že měl dobré důvody distancovat se od soudobého klasicismu, u něhož mu vadila statická vize světa, podle které každá odchylka od ideálu představuje nedostatek. Je mu jasné, že každý jazyk je archikód, který existuje ve svých subkódech (vertikálních, horizontálních, areálních), o nichž sděluje řadu poznatků, z nichž některé získal anketou. Všímá si specifických funkcí normy psané a bystře ukazuje na fungování polosymbolických plémů a pozičního faktoru při konstituování komplexních číselných sémionů normy psané. Uvažuje o problémech jazykové kodifikace, k nimž přistupuje nedogmaticky, uznává důležitost uvědomělé činnosti odborníků při budování terminologických systémů. Z toho také vychází jeho postoj vůči latině, která, pokud není jazykem mrtvým, se musí dále rozvíjet (jak ostatně naznačil už Erasmus). Ideálem je pro něho univerzální jazyk, který by měl být co nejméně asymetrický (s bezvadně fungující ”analogií”), a jehož znaky by měly přímo svým fonetismem pokud možno naznačovat označované obsahy (v tom je poplatný dobovému pojetí ”přirozenosti”, a to vysvětluje i jeho velký zájem o interjekce v různých jazycích a jejich srovnávání, i jejich frekvenční charakteristiky). Přitom ale dobře vidí anomálie a asymetrie existující v jazycích. Skrze prisma moderní jazykovědy se nám Komenského jazykovědné myšlení jeví jako pronikavé.

Page Thumbnails

  • Thumbnail: Page 
1
    1
  • Thumbnail: Page 
2
    2
  • Thumbnail: Page 
3
    3
  • Thumbnail: Page 
4
    4
  • Thumbnail: Page 
5
    5
  • Thumbnail: Page 
6
    6
  • Thumbnail: Page 
7
    7
  • Thumbnail: Page 
8
    8
  • Thumbnail: Page 
9
    9
  • Thumbnail: Page 
10
    10
  • Thumbnail: Page 
11
    11
  • Thumbnail: Page 
12
    12
  • Thumbnail: Page 
13
    13
  • Thumbnail: Page 
14
    14
  • Thumbnail: Page 
15
    15
  • Thumbnail: Page 
16
    16
  • Thumbnail: Page 
17
    17
  • Thumbnail: Page 
18
    18
  • Thumbnail: Page 
19
    19
  • Thumbnail: Page 
20
    20
  • Thumbnail: Page 
21
    21
  • Thumbnail: Page 
22
    22
  • Thumbnail: Page 
23
    23
  • Thumbnail: Page 
24
    24
  • Thumbnail: Page 
25
    25
  • Thumbnail: Page 
26
    26
  • Thumbnail: Page 
27
    27
  • Thumbnail: Page 
28
    28
  • Thumbnail: Page 
29
    29
  • Thumbnail: Page 
30
    30
  • Thumbnail: Page 
31
    31
  • Thumbnail: Page 
32
    32
  • Thumbnail: Page 
33
    33
  • Thumbnail: Page 
34
    34
  • Thumbnail: Page 
35
    35
  • Thumbnail: Page 
36
    36
  • Thumbnail: Page 
37
    37
  • Thumbnail: Page 
38
    38
  • Thumbnail: Page 
39
    39
  • Thumbnail: Page 
40
    40
  • Thumbnail: Page 
41
    41
  • Thumbnail: Page 
42
    42
  • Thumbnail: Page 
43
    43
  • Thumbnail: Page 
44
    44
  • Thumbnail: Page 
45
    45
  • Thumbnail: Page 
46
    46
  • Thumbnail: Page 
47
    47
  • Thumbnail: Page 
48
    48
  • Thumbnail: Page 
49
    49
  • Thumbnail: Page 
50
    50
  • Thumbnail: Page 
51
    51
  • Thumbnail: Page 
52
    52
  • Thumbnail: Page 
53
    53
  • Thumbnail: Page 
54
    54
  • Thumbnail: Page 
55
    55
  • Thumbnail: Page 
56
    56
  • Thumbnail: Page 
57
    57
  • Thumbnail: Page 
58
    58
  • Thumbnail: Page 
59
    59
  • Thumbnail: Page 
60
    60
  • Thumbnail: Page 
61
    61
  • Thumbnail: Page 
62
    62
  • Thumbnail: Page 
63
    63
  • Thumbnail: Page 
64
    64
  • Thumbnail: Page 
65
    65
  • Thumbnail: Page 
66
    66
  • Thumbnail: Page 
67
    67
  • Thumbnail: Page 
68
    68
  • Thumbnail: Page 
69
    69
  • Thumbnail: Page 
70
    70
  • Thumbnail: Page 
71
    71
  • Thumbnail: Page 
72
    72
  • Thumbnail: Page 
73
    73
  • Thumbnail: Page 
74
    74
  • Thumbnail: Page 
75
    75
  • Thumbnail: Page 
76
    76
  • Thumbnail: Page 
77
    77
  • Thumbnail: Page 
78
    78
  • Thumbnail: Page 
79
    79
  • Thumbnail: Page 
80
    80
  • Thumbnail: Page 
81
    81
  • Thumbnail: Page 
82
    82
  • Thumbnail: Page 
83
    83
  • Thumbnail: Page 
84
    84
  • Thumbnail: Page 
85
    85
  • Thumbnail: Page 
86
    86
  • Thumbnail: Page 
87
    87
  • Thumbnail: Page 
88
    88
  • Thumbnail: Page 
89
    89
  • Thumbnail: Page 
90
    90
  • Thumbnail: Page 
91
    91
  • Thumbnail: Page 
92
    92
  • Thumbnail: Page 
93
    93
  • Thumbnail: Page 
94
    94
  • Thumbnail: Page 
95
    95
  • Thumbnail: Page 
96
    96
  • Thumbnail: Page 
97
    97
  • Thumbnail: Page 
98
    98
  • Thumbnail: Page 
99
    99
  • Thumbnail: Page 
100
    100
  • Thumbnail: Page 
101
    101
  • Thumbnail: Page 
102
    102
  • Thumbnail: Page 
103
    103
  • Thumbnail: Page 
104
    104
  • Thumbnail: Page 
[unnumbered]
    [unnumbered]
  • Thumbnail: Page 
[unnumbered]
    [unnumbered]
  • Thumbnail: Page 
[unnumbered]
    [unnumbered]
  • Thumbnail: Page 
[unnumbered]
    [unnumbered]